Stanovy

Stanovy hnutí „Jundrováci“
 
Obsah:

    Úvodní ustanovení
    Hlavní principy činnosti hnutí
    Práva a povinnosti členů
    Orgány hnutí
    Právní postavení
    Zásady hospodaření
    Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek I. Úvodní ustanovení
 
1.1. Název hnutí: Jundrováci
1.2. Jundrováci (dále jen „hnutí“) jsou politickým hnutím ve smyslu zákona č.424/1991Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů.
1.3. Sídlo hnutí:  Jasanová 3a, Brno - Jundrov, PSČ: 637 00
1.4. Heslo hnutí: „Politika není byznys, politika je služba občanům.“
 
Článek II. Hlavní principy činnosti hnutí a programové cíle
 
2.1.  Hnutí sdružuje fyzické osoby, které považují slušnost a morálku za základní pilíře politiky, jsou připraveni se v politice těmito premisami řídit a chtějí se aktivně politicky angažovat k obecnému prospěchu; s touto základní vizí se členové hnutí hodlají podílet na správě věcí veřejných.
2.2.  Každý člen hnutí, ale i každá osoba zvolená na kandidátce zaštítěné hnutím, (dále souhrnně jen „veřejně činný zástupce hnutí“) je povinen ctít a dodržovat etický kodex hnutí; nestanoví-li další pravidla etického kodexu valná hromada, platí tento etický kodex:
a.       při výkonu veřejné funkce musí veřejně činný zástupce hnutí dodržovat právní předpisy a pravidla morálky a slušnosti,
b.      při výkonu veřejné funkce veřejně činný zástupce hnutí nesmí upřednostňovat své soukromé zájmy (definice viz bod d) před zájmem veřejným,
c.       veřejně činný zástupce hnutí je povinen neprodleně informovat osobu uvedenou v článku 2.3 o situaci, kdy je mu při výkonu veřejné funkce nabídnut úplatek nebo je po něm při výkonu veřejné funkce požadováno jeho zaplacení, je mu při výkonu funkce vyhrožováno, nebo je jiným nezákonným způsobem ovlivňováno jeho rozhodování při výkonu veřejné funkce; tím nejsou dotčeny povinnosti stanovené právními předpisy, zejména povinnost oznámit trestný čin,
d.      veřejně činný zástupce hnutí je povinen neprodleně podrobně informovat osobu uvedenou v článku 2.3 o situaci (včetně veškerých souvislostí této situace), kdy zjistí, že při výkonu veřejné funkce se jakéhokoli rozhodnutí, které má z titulu své veřejné funkce učinit, dotýká jeho osobní zájem, nebo zájem osob jemu blízkých, nebo zájem osob, na nichž má nebo měl přímý nebo nepřímý majetkový podíl, nebo zájem osob, v nichž vykonává nebo zastával vedoucí nebo kontrolní funkci, nebo zájem osob ovládaných kteroukoli z výše uvedených osob (dále jen „soukromý zájem“) a zdržet se v takovém případě rozhodnutí, ledaže příslušná osoba uvedená v článku 2.3 předem rozhodne, že dle jejího nejlepšího vědomí není zmíněný soukromý zájem v rozporu s veřejným zájmem; i v takovém případě je povinen veřejně činný zástupce hnutí při přijímání rozhodnutí ve veřejné funkci na svůj soukromý zájem upozornit,
e.       veřejně činný zástupce hnutí je povinen nevstupovat do koaliční spolupráce s osobami, které se závažným způsobem prohřešily proti bodu a), b) nebo c) tohoto etického kodexu, byť tito potenciální koaliční partneři nejsou veřejně činnými zástupci hnutí; při porušení bodu c) etického kodexu osobami, které jím nejsou vázány, se považuje za jeho porušení jednání v rozporu s právními předpisy.
2.3.  Osobou, uvedenou v článku 2.2, které je veřejně činný zástupce hnutí povinen oznamovat skutečnosti je:
a.       předseda klubu, jehož je veřejně činný zástupce hnutí členem, nebo v jehož místní působnosti se nachází obec, v níž vykonává veřejnou funkci,
b.      předseda hnutí, pokud není ustaven příslušný klub,
c.       předseda revizní komise, pokud je veřejně činným zástupcem hnutí předseda hnutí; příp. všichni členové hnutí, není-li revizní komise ustanovena,
d.      předseda hnutí, pokud je veřejně činným zástupcem hnutí předseda klubu,
e.       místopředseda revizní komise, pokud je veřejně činným zástupcem hnutí předseda revizní komise.
Brání-li veřejně činnému zástupci hnutí v učinění oznámení v rozsahu požadovaném těmito stanovami zákonem stanovená povinnost mlčenlivosti, je povinen učinit oznámení alespoň v maximálním možném rozsahu.
2.4.  Hlavními programovými cíly hnutí jsou:
a.       řešit věcné problémy obce bez ideologických předsudků,
b.      řešit věcné problémy obce maximálně efektivně,  
c.       dbát na šetrné a efektivní nakládání s veřejnými prostředky,
d.      při řízení veřejných záležitostí uplatňovat všeobecné osvědčené manažerské principy,
e.       řídit se při správě veřejných záležitostí pravidly slušnosti a morálky a vrátit politice etický rozměr.
2.5.  Veřejně činní zástupci hnutí jsou povinni do 30 (třiceti) dnů od data vzniku jejich veřejné funkce (jinak v nejbližším možném termínu) úspěšně absolvovat školení pořádané hnutím, jehož náplní bude seznámení se základními manažerskými principy, s principy fungování veřejné správy a s právními předpisy, které se týkají výkonu veřejné správy.
 
Článek III. Práva a povinnosti členů
 
3.1. Členství v hnutí
3.1.1. Členem hnutí může být každý občan ČR starší 18 (osmnácti) let, způsobilý k právním úkonům, který není členem jiné politické strany nebo hnutí.
3.1.2. Členem hnutí může být jen fyzická osoba, která se ztotožňuje se stanovami, cíli a programem hnutí.
3.1.3. Člen hnutí musí být registrován v členské evidenci, kterou vede předseda hnutí.
3.1.4. Členství v hnutí vzniká uplynutím 2 (dvou) let od odevzdání vyplněné a vlastnoručně podepsané přihlášky. Valná hromada může v odůvodněných případech svým rozhodnutím tuto lhůtu zkrátit. Je-li přihláška podána v prvním roce od data vzniku hnutí, tato lhůta se zkracuje na 6 (šest) měsíců. Při podání přihlášky v průběhu druhého roku od data vzniku hnutí, lhůta činí 1 (jeden) rok.
3.1.5. Po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 3.1.4. má člen všechna práva, která členu hnutí přísluší. Do té doby má pouze právo účastnit se zasedání valné hromady a klubu, jehož se v budoucnu hodlá stát členem, vyjadřovat se k návrhům a usnesením a jeho hlas má pouze poradní funkci.
3.2. Zánik členství v hnutí
3.2.1. Vstupem do jiné politické strany nebo hnutí.
3.2.2. Vyloučením člena pro závažné porušení stanov nebo jednání proti zájmu hnutí. O vyloučení člena rozhoduje klub, jehož je vylučovaný člen členem, 2/3 (dvoutřetinovou) většinou hlasů.
3.2.3. Ztrátou způsobilosti k právním úkonům.
3.2.4. Písemným prohlášením o vystoupení s vlastnoručním podpisem.
3.2.5. Úmrtím.
3.3. Povinnosti členů hnutí
3.3.1. Dodržovat stanovy hnutí.
3.3.2. Podílet se na uskutečňování cílů hnutí, prosazovat program hnutí, plnit svěřené úkoly vyplývající z činnosti hnutí.
3.3.3. Bez odkladu oznamovat předsedovi hnutí změny osobních údajů, které jsou předmětem členské evidence.
3.4. Práva členů hnutí
3.4.1. Účastnit se na jednání kteréhokoliv orgánu hnutí, pokud toto jednání nebude prohlášeno za neveřejné.
3.4.2. Účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Hlasy členů na valné hromadě jsou rovné, není-li dále stanoveno jinak, každý člen má 1 hlas.
3.4.3. Volit orgány hnutí, členy orgánů hnutí a být volen do všech orgánů hnutí.
3.4.4. Předkládat všem orgánům hnutí náměty, připomínky, stížnosti a být vyrozuměn o jejich řešení.
3.4.5. Být pravidelně informován o přijatých usneseních, politických, organizačních a jiných otázkách týkajících se hnutí.
3.4.6. Být informován o hospodaření hnutí a jeho závazcích.
3.4.7. Účastnit se na tvorbě programu.
 
Článek IV. Orgány hnutí
 
4.1. Valná hromada
4.1.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem hnutí.
4.1.2. Valná hromada je společným zasedáním všech členů hnutí.
4.1.3. Valná hromada se schází se nejméně jednou ročně.
4.1.4. Valná hromada je svolávána pozvánkou odeslanou všem členům hnutí nejpozději 14 (čtrnáct) dní před datem jejím konáním, členové hnutí se mohou práva na včasné svolání valné hromady vzdát. Pozvánka obsahuje datum konání valné hromady, hodinu zahájení valné hromady, místo konání valné hromady, identifikaci a podpis svolavatele a nástin programu jednání valné hromady; program valné hromady lze rozšířit i v průběhu předmětné valné hromadě a to buď rozhodnutím valné hromady, nebo z iniciativy svolavatele.
4.1.5. Valná hromada je svolávána předsedou buď z vlastní iniciativy, nebo požaduje-li to alespoň 1/3 (jedna třetina) všech členů hnutí; má-li hnutí nejméně 100 (jedno sto) členů, postačí žádost nejméně 1/5 (jedné pětiny) všech členů hnutí; má-li hnutí více jak 1000 (jeden tisíc) členů, postačí žádost nejméně 1/10 (jedné desetiny) všech členů hnutí. Ze závažných důvodů včetně případů vymezených výslovně ve stanovách svolává zasedání valné hromady revizní komise.
4.1.6. Valná hromada:
a) volí a odvolává předsedu hnutí,
c) dále volí a odvolává členy revizní a rozhodčí komise,
d) schvaluje stanovy hnutí a jejich změny,
e) schvaluje hlavní programové principy hnutí,
f) ustanovuje další výkonné orgány dle článku 4.5.5. stanov a určuje jejich pravomoci,
g) rozhoduje o zrušení hnutí, sloučení s jiným hnutím nebo politickou stranou, v případě zrušení hnutí s likvidací i o volbě likvidátora,
h) má všeobecnou usnášející a rozhodovací pravomoc v rámci hnutí,
i) přijímá svůj jednací řád.
4.1.7. Nestanoví-li stanovy něco jiného, rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů.
4.1.8. O odvolání kteréhokoliv orgánu nebo jeho člena v průběhu jeho funkčního období rozhoduje valná hromada 2/3 (dvoutřetinovou) většinou hlasů přítomných.
4.1.9. K rozhodnutí dle článku 4.1.6. písm. d) a g) rozhoduje valná hromada 2/3 (dvoutřetinovou) většinou hlasů přítomných.
4.2.  Kluby
4.2.1. Základní místní organizační jednotkou hnutí je klub; může být ustaven v obci nebo městě, ve statutárních městech pak v městských částech nebo obvodech, sdruží-li se k tomu nejméně 3 (tři) členové hnutí s aktivním volebním právem.
4.2.2. Členem klubu se může stát pouze člen hnutí.
4.2.3. O přijetí nového člena klubu rozhoduje klub; odmítnutí přijetí nového člena nemůže být svévolné a musí být řádně odůvodněno.
4.2.4. Vznik klubu schvaluje revizní komise; v obci (u statutárních měst rozdělených na obvody nebo městské části v takovém obvodě nebo městské části) nelze zřídit více než jeden klub.
4.2.5. Klub:
a) volí a odvolává svého předsedu, a to na základě hlasování, kterého musí být účastno aspoň 2/3 (dvě třetiny) z počtu členů klubu,
b) organizuje politickou činnost v oblasti své působnosti, kterou je zpravidla obec nebo město; jestliže v některém ze samosprávných krajů působí jen jeden klub, vykonává tento klub i pravomoc krajské rady (viz dále),
c) rozhoduje o výběru kandidátů a o složení kandidátní listiny do voleb do samosprávných orgánů na komunální úrovni v místní působnosti příslušného klubu.
c) přijímá svůj jednací řád.
4.2.6. Předseda klubu je zároveň členem krajské rady.
4.2.7. Pokud má hnutí méně jak 10 (deset) členů, neustanovují se kluby, jejich pravomoc vykonává valná hromada.
4.2.8. Kluby nejsou oprávněny ve prospěch hnutí nabývat majetek, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a dále nejsou oprávněny jednat a zavazovat se jménem hnutí.
4.3. Krajská rada
4.3.1. Krajské rady sestávají z předsedů všech klubů působících v dotyčném kraji. Ze svého středu volí předsedu krajské rady, který řídí její jednání.
4.3.2. Krajská rada:
a) organizuje a řídí politickou činnost na území kraje,
b) přijímá svůj jednací řád.
4.3.3. Pravomoc krajské rady vykonává předseda hnutí, pokud:
a) má hnutí méně jak 100 (jedno sto) členů, nebo
b) pokud má hnutí méně jak 10 (deset) klubů.
4.3.4. O výběru kandidátů a stanovení kandidátní listiny do voleb na krajské úrovni rozhodují všichni členové hnutí, kteří jsou členy klubů v příslušném kraji (dále jen „primární volby“). Způsob provedení primárních voleb určuje krajská rada, tak, aby byl zachován princip všeobecného, rovného a tajného hlasování všech členů, kteří budou chtít hlasovat.
4.4. Republiková rada
4.4.1. Republiková rada je nejvyšším orgánem hnutí mezi jednáními valné hromady.
4.4.2. Republikovou radu tvoří předseda hnutí a předsedové krajských rad.
4.4.3. Jednání republikové rady svolává předseda hnutí, nesvolá-li jednání republikové rady předseda hnutí, může jednání svolat kterýkoli člen republikové rady.
4.4.4. Předseda hnutí je zároveň předsedou republikové rady.
4.4.5. Republiková rada se schází podle potřeby, nejméně jednou za půl roku. Vyžádá-li si to však      alespoň 1/3 (jedna třetina) z počtu členů republikové rady, musí předseda její jednání svolat v době do 14 (čtrnácti) dnů.
4.4.6. Republiková rada:
a) schvaluje rozpočet a roční finanční zprávu,
b) schvaluje program hnutí,
c) vydává hospodářské směrnice pro hospodaření nižších organizačních složek,
g) přijímá svůj jednací řád.
4.4.6. Pravomoc republikové rady vykonává předseda hnutí, pokud
a) má hnutí méně jak 100 (jedno sto) členů, nebo
b) má hnutí méně jak 10 (deset) klubů, nebo
c) všechny kluby hnutí jsou zřízeny v jediném kraji.
 4.4.7. O výběru kandidátů a stanovení kandidátní listiny do voleb na celostátní úrovni rozhodují všichni členové hnutí (dále jen „celostátní primární volby“). Způsob provedení celostátních primárních voleb určuje republiková rada, tak, aby byl zachován princip všeobecného, rovného a tajného hlasování všech členů, kteří budou chtít hlasovat.
4.5. Předseda hnutí
4.5.1. Předseda hnutí je statutárním orgánem hnutí.
4.5.2. Předseda hnutí je volen valnou hromadou.
4.5.3. Funkční období předsedy hnutí činí 2 (dva) roky.
4.5.4. Předseda hnutí zastupuje hnutí navenek. Předseda hnutí jedná, podepisuje a činí jménem hnutí právní úkony. K uzavření smlouvy nebo učinění jiného právního úkonu, z něhož pro hnutí vyplývá závazek větší než 1.000.000 Kč (jeden milion korun českých) (a má-li hnutí méně jak 100 (jedno sto) členů větší než 100.000 Kč (jedno sto tisíc korun českých)) se vyžaduje předchozí souhlas revizní komise. Podepisování za hnutí se děje tak, že osoba oprávněná jednat jménem hnutí připojí k svému podpisu i funkční označení.
4.5.5. Předseda hnutí může jmenovat na základě vlastního uvážení tajemníka hnutí, dále poradce pro konkrétní odborné specializace (maximální počet poradců odpovídá 10% (deset procent) členů hnutí, maximálně však 5 (pět) osob, má-li hnutí méně jak 100 (jedno sto) členů; maximální počet poradců odpovídá 5% (pět procent) členů hnutí, maximálně však 15 (patnáct) osob, má-li hnutí nejméně 100 (jedno sto) členů); předseda hnutí může jmenovat další výkonné orgány, stanoví-li tak rozhodnutí valné hromady ustanovující takový orgán a vymezující takovému orgánu příslušné pravomoci. Výše uvedené výkonné orgány (dále jen „pomocné výkonné orgány“) jsou podřízeny předsedovi hnutí, předseda hnutí je může jmenovat nebo odvolat dle svého uvážení, valná hromada je může odvolat za podmínek stanovených v článku 4.1.8. Spolu se jmenováním pomocných výkonných orgánů hnutí, vymezuje předseda hnutí písemně pravomoc těchto orgánů. Tímto písemným vymezením pravomoci předseda hnutí přenáší část své pravomoci v rozsahu stanoveném v článku 4.5.8. na příslušný pomocný výkonný orgán. K účinnosti jmenování pomocného výkonného orgánu se vyžaduje doručení (nebo alespoň odeslání prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb) písemného jmenování a písemného vymezení pravomoci příslušného pomocného výkonného orgánu s podpisem předsedy hnutí každému členu revizní komise. Pomocné výkonné orgány tvoří fyzické osoby, může se jednat i o jiné fyzické osoby, které nejsou členy hnutí, pokud se písemně zavážou řídit se stanovami hnutí obdobně jako členové hnutí. Zanikne-li funkce předsedy hnutí, zaniká současně i funkce všem pomocným výkonným orgánům.
4.5.6. Předseda hnutí je nejvyšším výkonným orgánem hnutí a je odpovědný valné hromadě. Předseda předkládá valné hromadě nejméně 1x (jedenkrát) ročně zprávu o činnosti, tato zpráva popisuje i činnost pomocných výkonných orgánů, jsou-li jmenovány.
4.5.7.  Předseda:
a) reprezentuje hnutí navenek,
b) vyvíjí politickou činnost ve prospěch hnutí, zejména prezentuje programové cíle hnutí veřejnosti,
c) vyřizuje provozní záležitosti hnutí,
d) vede evidenci členů a ustavených klubů.
e) hospodaří s majetkem a s finančními prostředky hnutí,
f) je odpovědný revizní komisi za hospodaření se svěřenými prostředky, za řádné vedení evidence a včasné vypracování a předložení zprávy podle §18 zákona 424/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
g) schvaluje ustavení klubů.
4.5.8. Pravomoci uvedené v článku 4.5.7. b), c), d) a e) může předseda hnutí přenést na pomocné výkonné orgány.
4.6. Revizní komise
4.6.1. Revizní komise je složena ze 7 (sedmi) členů volených valnou hromadou. Funkční období člena revizní komise činí 3 (tři) roky. Revizní komise volí (příp. i odvolává) ze svého středu předsedu revizní komise. Má-li hnutí méně jak 100 členů, má revizní komise jen 3 (tři) členy; má-li hnutí méně jak 10 členů, vykonává pravomoc revizní komise valná hromada.
4.6.2. Členové revizní komise jsou voleni tak, že každý z členů hnutí účastnící se valné hromady disponuje 3 (třemi) hlasy, které může odevzdat ve prospěch 1 (jednoho) až 3 (tří) kandidátů. Všichni členové revizní komise jsou voleni v tajných volbách probíhajících současně. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získají nejvíce hlasů. Předsedou revizní komise se stává kandidát, který získal při volbě členů revizní komise nejvyšší počet hlasů. Místopředsedou revizní komise se stává kandidát, který získal při volbě revizní komise druhý nejvyšší počet hlasů. Není-li zřejmé, kdo byl zvolen členem revizní komise, předsedou revizní komise nebo místopředsedou revizní komise pro rovnost počtu získaných hlasů mezi dvěma nebo více kandidáty, uskuteční se na téže valné hromadě dodatečné volby, kterých se zúčastní pouze kandidáti, kteří získali shodný počet hlasů. Každý účastník valné hromady v dodatečných volbách disponuje 1 (jedním) hlasem. Zvolen je kandidát (v případě více míst obsazovaných v dodatečné volbě pak kandidáti), který(kteří) získá(získají) nejvyšší počet hlasů.
4.6.3. Uvolní-li se více jak 1 (jedno) místo člena revizní komise, zaniká datem konání nejbližší valné hromady hnutí funkční období všech členů revizní komise. Na této valné hromadě proběhne volba všech členů revizní komise znovu. Člen revizní komise, který sám rezignoval na výkon své funkce, není oprávněn kandidovat v nejbližší následující volbě členů revizní komise.
4.6.4. Revizní komise je nezávislým orgánem odpovědným valné hromadě a schází se podle potřeby, nejméně však jednou za 6 (šest) měsíců.
4.6.5. Zasedání revizní komise svolává předseda revizní komise z vlastní iniciativy nebo na podnět kteréhokoli z členů revizní komise; nesvolá-li předseda revizní komise zasedání revizní komise nejpozději do 14 (čtrnácti) dnů od doručení podnětu člena revizní komise a to tak, aby se zasedání revizní komise konalo nejpozději do 21 (dvaceti jedna) dnů, je oprávněn zasedání revizní komise svolat člen revizní komise, který dal podnět ke konání zasedání revizní komise. Zasedání revizní komise může svolat i předseda hnutí.
4.6.6. Zasedání revizní komise je třeba svolat odesláním pozvánky všem členům revizní komise a předsedovi hnutí nejpozději 7 (sedm) dní před jednáním revizní komise, v závažných případech lze tuto lhůtu zkrátit, zkrácení lhůty musí být v pozvánce konkrétně odůvodněno; členové revizní komise se mohou práva na včasné svolání zasedání vzdát.
4.6.7. Revizní komise může rozhodnout i per rollam, tedy korespondenčně, faxem nebo emailem, pokud s obsahem rozhodnutí per rollam vysloví souhlas všichni členové revizní komise. Přijetí rozhodnutí per rollam iniciuje předseda revizní komise. Obsah rozhodnutí přijatého per rollam je obsahem zápisu z nejbližšího následujícího zasedání revizní komise, s obsahem rozhodnutí přijatého per rollam seznamuje členy revizní komise předseda revizní komise.
4.6.8. Zasedání revizní komise se může účastnit vždy předseda hnutí, na pozvání předsedy hnutí nebo kteréhokoli člena revizní komise pak i pomocný výkonný orgán hnutí. Zasedání revizní komise se může zúčastnit i jiná osoba, pokud s tím vysloví revizní komise souhlas.
4.6.9. Revizní komise:
a) kontroluje hospodaření s majetkem hnutí, činnost předsedy a činnost pomocných výkonných orgánů,
b) vyjadřuje se k výroční finanční zprávě, která je předkládána Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,
c) předkládá valné hromadě zprávu o své činnosti a o hospodaření hnutí,
d) informuje republikovou radu nejméně jedenkrát za rok o výsledcích provedených kontrol hospodaření a kontrol činnosti předsedy a pomocných výkonných orgánů,
d) kontroluje dodržování stanov a dalších vnitřních předpisů,
e) v případě zjištění závažného porušení stanov nebo jednání člena proti zájmu hnutí předkládá valné hromadě návrh na vyloučení člena hnutí,
f) v případě podezření nebo prokázání skutečnosti, že předseda hnutí nebo pomocný výkonný orgán závažným způsobem porušil stanovy, rozhoduje o pozastavení činnosti orgánu, který porušil své povinnosti nebo je z toho podezřelý; k účinnosti pozastavení činnosti předsedy hnutí se vyžaduje, aby revizní komise současně spolu s pozastavením činnosti předsedy hnutí svolala valnou hromadu zahrnující bod programu odvolání a volbu předsedy hnutí. Revizní komise je v takovém případě povinna předložit valné hromadě návrh na odvolání předsedy hnutí a tento návrh zdůvodnit. V tomto případě postačuje k odvolání předsedy hnutí na valné hromadě prostá většina hlasů. Po dobu pozastavení činnosti předsedy hnutí, nejdéle však do konání valné hromady přebírá výkon pravomoci předsedy hnutí v neodkladných záležitostech předseda revizní komise.
4.6.10. Revizní komise rozhoduje na svých zasedáních prostou většinou hlasů svých členů; v případě rozhodování dle článku 4.6.9. písm. f) rozhoduje nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů aktuálně vykonávajících svou funkci.
4.6.11. V době nepřítomnosti předsedy revizní komise vykonává jeho funkci ve vztahu k činnosti revizní komise místopředseda revizní komise.
4.6.12. Zanikne-li funkce předsedovi revizní komise, přebírá veškeré pravomoci předsedy revizní komise místopředseda revizní komise.
4.7. Rozhodčí komise
4.7.1. Rozhodčí komise má tři členy.
4.7.2. Členové rozhodčí komise jsou voleni valnou hromadou na dobu 3 (tří) let a to tak, že každoročně je volena jedna třetina členů rozhodčí komise. Při první volbě členů rozhodčí komise nebo při rozšíření počtu členů rozhodčí komise je předem stanoveno, které místo člena rozhodčí komise bude obsazováno na dobu 1 (jednoho) roku, které místo na dobu 2 (dvou) let a které místo na dobu 3 (tří) let, tak, aby byl zachován princip obměny 1/3 (jedné třetiny) členů rozhodčí komise v každém roce.
4.7.3. Členové rozhodčí komise volí ze svých řad předsedu rozhodčí komise.
4.7.4. Rozhodčí komise je nezávislý orgán odpovědný valné hromadě a schází se podle potřeby, nejméně však jednou za šest měsíců.
4.7.5. Má-li hnutí nejméně 100 (jedno sto) členů, může valná hromada rozhodnout o tom, že rozhodčí komise má více členů a tyto členy rozhodčí komise může valná hromada zvolit; maximálně však může mít rozhodčí komise 9 členů; počet členů rozhodčí komise musí být vždy dělitelný třemi. Má-li hnutí méně jak 10 (deset) členů, přebírá pravomoci rozhodčí komise valná hromada.
4.7.6. Počet členů rozhodčí komise nelze snížit před uplynutím jejich funkčního období, člena rozhodčí komise nelze odvolat ani rozhodnutím valné hromady.
4.7.7. Rozhodčí komise:
a) předkládá valné hromadě zprávu o své činnosti,
b) rozhoduje spory mezi členy hnutí, orgány a organizačními jednotkami hnutí a dále rozhoduje v případech, které stanovy nebo jiné vnitřní předpisy hnutí výslovně upravují,
c) rozhoduje na návrh revizní komise nebo klubu, jehož je nebo byl člen hnutí členem o vyloučení člena hnutí pro závažné porušení stanov, nebo pro opakované porušení stanov, přičemž na předchozí porušení stanov byl člen v uplynulých 12 měsících orgánem, který navrhuje vyloučení člena, písemně upozorněn,
d) rozhoduje na návrh revizní komise o zrušení klubu, jehož činnost je prováděna i přes předchozí písemnou výtku revizní komise v rozporu s těmito stanovami,
e) přijímá svůj jednací řád.
4.7.8. K rozhodčí komisi může kterýkoli člen podat odvolání proti rozhodnutí jakéhokoliv jiného orgánu hnutí, jímž je osobně dotčen, a to ve lhůtě 15 dní od doručení rozhodnutí; není-li rozhodnutí doručováno, pak do 15 dnů od jeho vydání; podání odvolání nemá odkladný účinek, nestanoví-li v konkrétním případě tyto stanovy jinak. Při rozhodování sporů dle článku 4.7.7. písm. b), c), d) a při rozhodování o odvoláních podle tohoto článku je rozhodčí komise povinna dodržovat základní principy demokratického soudního řízení, rozhodovat při respektování rovného procesního postavení sporných stran a bez zbytečných průtahů.
4.8. Všechny kolektivní orgány hnutí jsou schopné se usnášet při přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. Člen každého orgánu má jeden hlas. Není-li stanoveno v těchto stanovách jinak, rozhodnutí je přijato, vysloví-li se pro jeho přijetí nadpoloviční většina přítomných členů orgánu. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy konkrétního orgánu, rozhodnutí však není přijato, pokud by byl hlas předsedy jediným hlasem pro přijetí rozhodnutí.
4.9. Každý člen orgánu hnutí nebo každá osoba vykonávající funkci orgánu hnutí, může na svou funkci rezignovat písemným prohlášením adresovaným předsedovi hnutí; předseda hnutí pak může na svou funkci rezignovat písemným prohlášením adresovaným předsedovi revizní komise. Je-li doručena taková písemná rezignace na výkon funkce příslušné osobě, je adresát povinen o rezignaci bezodkladně vyrozumět všechny členy revizní komise. Výkon funkce zaniká bezprostředně po doručení rezignace, rezignující osoba je však povinna vykonat i po zániku funkce všechny neodkladné kroky, jejichž neučinění by mohlo poškodit hnutí nebo jeho zájmy.
4.10.        Další orgány může zřídit valná hromada dle potřeb hnutí dvoutřetinovou většinou hlasů.
4.11.        Volby předsedy hnutí a členů všech dalších orgánů jsou tajné a probíhají prostřednictvím volebních lístků.
4.12.        Volení členové orgánů hnutí, volené a jmenované orgány hnutí se musí zodpovídat členské základně. Při veřejných vystoupeních a v kontaktu s občany musí vystupovat důstojně, zodpovědně a s přiměřenou úctou a pokorou vůči občanům.
4.13.        Funkce předsedy hnutí, funkce pomocných výkonných orgánů, funkce člena revizní komise a funkce člena rozhodčí komise jsou vzájemně neslučitelné.
4.14.        Všechny funkce jsou čestné, tedy bez nároku na odměnu, neurčí-li valná hromada jinak.

Článek V. Právní postavení
 
5.1. Hnutí je právnickou osobou dle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.
5.2. Statutárním orgánem hnutí je předseda, který jedná jménem hnutí způsobem uvedeným v článku 4.5.4.
5.3. Nižší organizační články mohou v majetkoprávních záležitostech jednat pouze na základě písemného zmocnění předsedy.
 
Článek VI. Zásady hospodaření
 
6.1.  Hospodaření hnutí se řídí podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.Hnutí vede účetnictví podle zákona o účetnictví.
6.2.  Hnutí může nabývat majetek a hospodařit s ním podle vlastního uvážení.
6.3.  Prostředky potřebné pro činnost získává hnutí zejména z dotací, darů (mimo darů od subjektů uvedených v § 19 zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), dědictví, pronájmu a prodeje     movitého a nemovitého majetku, příspěvků členů a ze státního rozpočtu a z dalších zdrojů podle §17 zákona č. 424/1991 Sb.
6.4.  Členské příspěvky jsou dobrovolné.
6.5.  Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové hnutí za závazky hnutí neodpovídají ani neručí.
6.6.  Záznamy o hospodaření hnutí vede předseda.
6.7.  S majetkem hnutí hospodaří předseda podle republikovou radou schváleného ročního rozpočtu.
6.8.  Pevná pravidla pro příjmy jednotlivých organizačních složek a pro rozdělování členských příspěvků, příjmů ze státního rozpočtu a náhrad za volební výsledek na jednotlivé organizační složky stanoví valná hromada.
 
Článek VII. Přechodná a závěrečná ustanovení

7.1.  Prvními členy hnutí se stávají členové přípravného výboru. Členové přípravného výboru se stávají členy hnutí dnem doručení sdělení ministerstva vnitra o registraci pověřenému členu přípravného výboru. Tímto dnem je hnutí oprávněno přijímat další členy.
7.2.  Do volby orgánů hnutí vykonává funkci statutárního orgánu přípravný výbor.
7.3.  Hnutí může zaniknout pouze způsobem, určeným zákonem č. 424/1991 Sb., v platném znění. V případě zrušení hnutí volí valná hromada likvidátora, který provede likvidaci hnutí. Majetkový zůstatek, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí se rozdělí mezi členy hnutí rovným dílem.

Diskuse